Konečně je to tady písemná reakce Saši Rycheckého!!!
19. ročník Jesenické divadelní Žatvy – duben 2015
Čím je Žatva starší, tím je asi rozumnější a dospělejší. Už umí naslouchat, sama na
sobě moc a moc pracuje, umí komunikovat, je prostě už dospělá a krásná žena. Dokonce se
nebojí námahy, jde z města Jeseníku do hor a podniká těžší a těžší výstupy na stále
obtížnější vrcholy. Má spoustu kamarádů, přátel, pomocníků, kteří od ní nic nechtějí – ale
chtějí být s ní a pomáhat zdolávat další kopečky a kopce, hory. Tolik zodpovědných lidí a
pomocníků se snad nikde jinde nenajde kolem jedné ženské. Veliký dík Vám všem, že Luba
Macháčková nebyla sama, kdo Žatvě pomáhal výše.
Netradičně program začal již v pátek večer. Napřed vernisáží Obrázků z cest Hanky a
Saši Rycheckých, které – doufám – nikoho moc neurazí a snad sem-tam někoho i potěší. Byl
to jen malý kopeček, taková procházka…
... (hodnocení ostatních souborů)
DS „Nezakopneš“ – DUHA a Gymnázium Jeseník: „ŠTUDÁCI A KANTOŘI“
Ne každý si může troufnout do velehor. Ty mohou být záludné, nebezpečné, padá se z velké
výšky a pády pak moc bolí. Pokud se ale výstup podaří, je odměna veliká – krásný rozhled,
modrá obloha, slunce a hlavně vědomí dosaženého cíle. Míša Svobodová se svým
souborem zdolala všechny nástrahy a pokořila velehoru. Došlo k divadlu!
Kultovní film se stal inspirací k vlastní kreativitě. Dokázali látku zesoučasnit, přitom lehce
v retrostylu, a předvést s plným nasazením a s lehkostí sobě vlastní. Už začátek je expozice
typů, rolí, postav, které všichni udrží až do konce. Skvělá hudba, diváky vtáhnou do příběhu
a drží až do konce. Občas zazní reminiscence na film – ale nekopírují, jen odkazují
s vlastním tvůrčím vkladem. Znaky, stylizace postav je vypovídající a dokonalá (učitelky,
ředitelka, inspektor, tělocvikář, jazykář). Drobné slovní fórky („Nechodil opět nepřišel…“),
propracované detaily postav (inspektor, termoska, jeho kostým). Potrhlá báseň s podkresem
hudby – nedělní chvilka poezie. Dějepisářka a její „Teď!“ a pak zlom, okouzlená válkou a
bitvou se rozněžní – a sirény, až zamrazí. Výborná expozice 2.půlky po přestávce.
Sborovna. Jasné typy, velmi zobecněné, takže jsem poznal několik svých ředitelek i kantorů.
Výslech se světlem do očí je geniální scénografický prvek. Důslednost, kdy lavici upraví
šplhoun – kdo jiný? Cvičný poplach, krásný swingový tanec a pak charleston naplno. Nejen,
že to všichni umí, ale je to i pokoukání, jak jsou elegantní a drží tělo. Znovu – nekopírují, ale
přetvářejí – rozbor básně! Celé představení je rámováno hlášeními školního rozhlasu, která
jsou kouzelná, vtipná – až opravdová. V posledním hlášení se nebojí oslovit i diváky – a pak
konec o 30.září 1938, to je opravdu hodně silné. A střih – finále s plnou energií. Dalo by se
toho vypíchnout ještě hodně, ale raději bych to viděl znovu, pořádně si to celé užil, a
tentokrát jako obyčejný divák, který si zaplatí, ne jako placený s povinností psaní poznámek.
Tak za tenhle zážitek moc a moc děkuju a už teď se bojím, který další vrchol si vyhlédnete
za rok. Himaláje? Budu vůbec schopný tam dojít s vámi? Nebo zůstanu zase jen jako
okouzlený a Vaše horolezecké výkony obdivující divák?
19. divadelní Žatva v Jeseníku skončila. Už nebudu říkat, že nevím, jestli přijedu i příště,
protože už teď se na další rok těším. Snad budu pozván a snad budu mít co přinést i vám,
když jsem si toho od Vás tolik odnesl. Díky pořadatelům, díky divákům, souborům, hercům,
technikům, řidičům, skřítkům, kancelářím, bufetu, šatně… Díky bubeníkům, jsou skvělí. Je
v Jeseníku dobře, když se cítíme jako doma.
V Ostravě, 15.dubna 2015
V dobré vůli a s poděkováním
Saša Rychecký
Žádné komentáře:
Okomentovat